Je stát dobrým hospodářem?
Kromě rodinného a firemního hospodaření existuje ještě státní hospodaření. To se také dotýká každého jednotlivce, protože pokud stát nehospodaří dobře, rostou jeho snahy obrat o peníze občany.
Podívejme se, jak jsou na tom vlády samostatné ČR od roku 1993. 30 let je celkem dlouhá doba, během níž se určitě prostřídala lepší leta s těmi horšími. Jak se tato období promítla do státních financí?
První graf ukazuje státní rozpočet. Z 30 let 4 přebytkové a 26 deficitních.
Z pohledu stranického si přebytky pravicové a levicové vlády rozdělili smírně 2:2. U deficitů to bylo 12:14, takže také téměř shoda.
Docela příznivý trend zmenšování schodků po roce 2003 korelující se vstupem do EU byl tvrdě zastaven finanční krizí v roce 2009. Následně schodky opět klesaly až k přebytkům v roce 2016 a 2018. Otočku trendu k poklesu bylo cítit již v roce 2019 a covidová epidemie, resp. reakce na ni přinesla dosud nevídané schodky, ze kterých se státní rozpočet nevyhrabal dodnes.
Obecně se dá říct, na finance má větší vliv mezinárodní situace než vláda a že nějaké období prosperity v tomto grafu nelze identifikovat. Je to spíš takové potácení se od krize ke krizi.
Jak je stát celkově zadlužen je vidět na dalším grafu.
Celkový státní dluh (dluh vlády, obcí, …) víceméně setrvale roste bez ohledu na typ vlády. Pouze v 5 letech se podařilo dluh nepatrně snížit.
Otázka kdo, kdy a jak dluh splatí zatím nemá jasnou odpověď. Přesněji řečeno dluh není nutno úplně vynulovat, ale alespoň stabilizovat na úrovni, kdy je z příjmů uplatitelná jeho obsluha. Při neustálém růstu může nastat situace, kdy bude dluh nesplatitelný, což může vyvolat situaci, že se nenajde nikdo, kdo by chtěl takto zadluženému subjektu půjčit. Samozřejmě vždy lze sáhnout k nějaké formě „vypnout-zapnout“, ale to asi nikdo soudný nechce.
Vládní spotřeba je součástí HDP. Přispěly tedy státní výdaje nějak k našemu blahobytu? Na první pohled budí následující graf optimismus. Reálné HDP (čili roční výkon ekonomiky) stále roste.
Druhý pohled ale ukáže, že trend je přírůstků HDP je stagnující až mírně klesající, pomineme-li „drobné vlnky“. Závěr je tedy jasný, na jednu korunu růstu HDP je potřeba stále většího a většího zadlužení.